Historie

Kostel patřil ke vsi Újezdec (Oujezdec) a první písemná zmínka pochází z roku 1312. Ves Újezdec zanikla roku 1450 při neúspěšném obléhání Buštěhradu Jiřím z Poděbrad a již nikdy nebyla obnovena.

Zajímavostí je, že patronát nad kostelem míval i císař Karel IV.

V roce 1526 byl kostel rozšířen a upraven v jednoduchém gotickém stylu, bez věže. Roku 1640 byl jako pustý, s dřevěnou zvonicí a hřbitovem, předán pod správu kladenských farářů.

V roce 1858 byl kostel převeden k Rapické faře. Dochoval se zápis, který popisuje: „Dosti pusto uvnitř a neméně vně, zeď hřbitovní pobourána, přístup odevšad volný, zvonice proti kostelu celá ze dřeva, nízká otevřená neladného poskytovala pohledu.“

Na základě žádosti k císaři Ferdinandovi bylo rozhodnuto o opravě kostela, zbudování nové kamenné zvonice a rozšíření hřbitova v nákladu 3500 zlatých. Opravy započaly na jaře roku 1861 a byly dokončeny ještě téhož roku. Kostel byl slavnostně vysvěcen 15. prosince 1861 páterem Josefem Procházkou.

Další oprava proběhla v roce 1908. Dochované zápisy dokládají pravidelné poutě již od roku 1732. Procesí přicházela z Družce, Kladna, Pcher a Hostouně. Tyto poutě byly vyhlášené a dnes jsou obnoveny jako Svatojánská pouť.